Surovinový potenciál zlata České republiky

RNDr. Petr Morávek

V dávné historii významný zdroj zlata v rozsypech je dnes zanedbatelný, Koncem 20. století průzkumně ověřovaná primární ložiska s potenciálem až 380 tun zlata jsou v současných ekonomických podmínkách těžitelná hlubinným nebo povrchovým způsobem. Jejich využívání při dobré environmentální kontrole by vytvořilo prorůstový program s benefity pro obce í stát a zajistilo dlouhodobou soběstačnost České republiky v této komoditě.

Obr. 1: Vývoj ceny zlata v USD/tr oz. v letech 1973-2013. Zdroj: goldprices.org

Zlato se vrátilo do kategorie investičních jistot - jeho cena roste, státy Evropské unie umožňují průzkum a těžbu zlata na svém území, centrální banky (s výjimkou té české) doplňují svoje zlaté rezervy. Česká republika, přestože vlastní jedny z nejvýznamnějších surovinových zdrojů zlata V Evropě, zlato netěží a jeho ložiska nezkoumá. Nepříznivý ekonomický vývoj posledního období řeší výdajovými škrty a omezováním investic. K prosazování prorůstových programů, mezi které by mohlo patřit i využívání domácí surovinové základny zlata, vede dlouhá a trnitá cesta - u zlata ovlivněná dosud platným požadavkem „ponechání zlata v podzemí pro budoucí generace“. Vysoké ceny zlata spolu s vývojem technologií však již dnes umožňují používat finančně náročné těžební a zpracovatelské procesy, šetrné k životnímu prostředí - a potenciál našich ložisek je schopný zajistit domácí spotřebu zlata pro řadu generací. Cílem tohoto článku je poskytnout základní informace o hlavních typech zlatonosných ložisek V České republice a jejich potenciálního významu pro průmyslové využívání.

ÚVOD

Z celkového počtu 1453 výskytů zlata V ČR, evidovaných v rámci výzkumného úkolu „Zhodnocení prognóz zlata V Českém masivu“ [3], nejrozšířenější skupinu tvoří sekundární rozsypy (64 %). Díky snadné dostupnosti a získatelnosti zlata gravitační technologií byl tento typ ložisek jeho hlavním zdrojem v dávné minulosti - od keltského osídlení až do počátku středověku s odhadovanou produkcí cca 50 t zlata [2]. Následná hlubinná těžba z českých zlatodolů od 13. století je odhadována na cca 40 t zlata, z toho 9 t ve 20. století. Výsledkem výzkumného úkolu z počátku 80. let 20. století [3] bylo vymezení 45 prognózních oblastí zlatonosného zrudnění a stanovení prognózních zdrojů zlata ve výši cca 400 t kovu. Návazný geologický průzkum v 80. a počátkem 90. let 20. století vedl k navýšení geologických zásob zlatonosných rud v ČR ze 17 t zlata evidovaných v roce 1975 na 249 t v roce 1997. K jejich následnému využívání nedošlo z důvodu nedořešených střetů zájmů s ochranou životního prostředí [8].

Obr. 2: Mapa evidovaných ložisek ČR 2012

V souvislosti s růstem ceny zlata od roku 2005 zpracovala Česká asociace ložiskových geologů studii „Vyhodnocení významu zdrojů zlatonosných rud ČR v současných ekonomických podmínkách", která přehodnocuje starší data a celkový surovinový potenciál zlata ČR oceňuje na 392 t kovu [6]. V dávné minulosti těžená rozsypová ložiska vzhledem k nízkým obsahům zlata neumožňují příznivé ekonomické hodnocení. Bilance zásob výhradních ložisek [8] sice uvádí několik lokalit s množstvím zlata do cca 300 kg (Břevenec, Mikulovice u Jeseníka, Modlešovice, Podmoky, Zlaté Hory-Zlatý potok), zlato z nich by však mohlo být ekonomicky získatelné pouze jako vedlejší produkt při těžbě štěrkopísků. Rovněž úložiště odpadů po minulé těžbě (Roudný, Jílové u Prahy, Zlaté Hory) s celkovým obsahem 1,4 t zlata nejsou ekonomicky významná. Celkové zásoby a prognózní zdroje těchto sekundárních zdrojů obsahují cca 10,3 t zlata, což představuje necelé 3% z celkového množství surovinového potenciálu ČR [6].

Významným zdrojem zlata, využitelným v současných ekonomických podmínkách, jsou primární zlatonosná ložiska žilného, žilníkového a vtroušeného typu. Geologicky jsou situovaná zejména v jádru Českého masivu v geologickém prostředí slabě metamorfovaných neoproterozoických, příp. staropaleozoických vulkanosedimentárních hornin a variských granitoidů (Středočeská metalogenetická oblast) a V hluboce metamorfovaných horninách moldanubického krystalinika (Šumavská metalogenetická oblast). V odlišném geologickém prostředí vulkanosedimentárních hornin devonského stáří leží jesenická metalogenetická oblast. Celkový potenciál primárních surovinových zdrojů zlata ČR dosahuje až 380 t kovu a je jeden z nejvýznamnějších v Evropě.

HLAVNÍ ZLATONOSNÉ REVÍRY A PROGNÓZNÍ OBLASTI

Obr. 3: Ložisko Mokrsko-západ: Vertikální řez ložiskem [4]

Ve středočeské metalogenetické oblasti je situovaný nově definovaný revír Psí hory, průzkumně ověřovaný v 80. letech 20. století s celkovým potenciálem 131 t zlata [4]. Jeho ložiska žilného a žilníkového charakteru jsou uložena ve vulkanických horninách jílovského pásma (Čeliná, Mokrsko-východ) a přilehlé části granitoidů středočeského plutonu (Mokrsko-západ). Průzkumně byla ověřována v úrovni štolového horizontu a jádrovými vrty do hloubky až přes 500 m. Nejvýznamnější z nich, ložisko Mokrsko-západ, tvoří rudní zónu strmého průběhu o délce téměř 500 m a šířce až 200 m o kovnatosti 1,5-2 g/t, těžitelnou povrchovým způsobem. Směrem do hloubky se obsahy zlata snižují až pod 1 g/t v úrovni -500 m. Zlato vysoké ryzosti (nad 945/1000) je velmi jemnozrnné, jeho distribuce v ložisku je mimořádně pravidelná. Celkové množství zlata v ověřených zásobách dosahuje až 90 t. Z doprovodných sirníků je nejčastější arzenopyrit, průměrný obsah As v rudnině však nepřesahuje 300 ppm. Technologické výzkumy získatelnosti zlata preferují dynamické kyanidové louhování v tancích s výtěžností až 90%, flotační metoda s následným louhováním koncentrátu poskytla výtěžnost 60%. Další ložiska revíru, Mokrsko-východ a Čelina, mají menší mocnost (až desítky metrů), jejich těžba by mohla probíhat podzemním způsobem. Významnější z nich, ložisko Mokrsko-východ, tvoří několik zón s obsahy zlata 1,5-4 g/t a celkovým množstvím cca 29 t zlata. Ložisko Čelina s průměrnou kovnatostí 1,6 g/t a celkovým množstvím cca 11t zlata je ekonomicky nejméně zajímavé. Případná povrchová těžba ložiska Mokrsko-západ vyvolala v polovině 90. let minulého století nesouhlas místních obyvatel a ekologických organizací. V současné době jsou podzemní prostory zčásti využívány jako výukové a výzkumné pracoviště Stavební fakulty ČVUT.

Ložisko Petráčkova hora-Vacíkov na Rožmitálsku je příkladem ověření významného zdroje zlatonosných rud v netradiční oblasti, dříve zkoumané na rudy olova a zinku. Geologicky je situované ve staropaleozoických vulkanitech a sedimentech pronikaných apofýzami granitoidů. Průzkum ložiska byl prováděný systémem jádrových vrtů z povrchu a v podzemí a báňsky v úrovni štolového horizontu na délku přes 300 m [9]. Zrudnění tvoří nekontrastní systémy křemenných žil, žilníků a impregnací, které se shlukují do pásem převážně strmého průběhu o mocnosti až 100 m. Distribuce zlata na ložisku je velmi nepravidelná, v rozmezí desetin až desítek g/t, v průměru 1,1 g/t. Některé úseky ložiska obsahují jemně vtroušený scheelit, úseky s hojnějšími sulfidy vykazují obsahy 0,1-0,4% Cu a až 10 g/t Ag. Laboratorní testy upravitelnosti naznačují možnost získávání zlata jak kyanidovým louhováním tak flotační metodou. Charakter zrudnění předurčuje těžbu povrchovým způsobem, s možnosti využívání skrývky jako drceného kameniva. Evidované zásoby ložiska činí 30 723 kt s celkovým obsahem 33,2 t zlata.

Obr. 4: Paralelní zlatonosné žilky v granodioritu.

Z dalších ložisek situovaných ve středočeské metalogenetické oblasti bylo podrobněji ověřováno ložisko Voltýřov na Milevsku, situované na kontaktu ortorul s granitoidy středočeského plutonu. Obsahuje zlatonosně zrudnění žilného až impregnačního typu 0 kovnatosti 2,3 g/t a častým výskytem arzenopyritu. Primární zrudnění V připovrchové Části přechází do plošně rozsáhlého detritu s obsahem zlata 2,5 g/t. Celkové zásoby cca 5 t zlata jsou těžitelné povrchovým způsobem [6]. Ostatní zkoumaná ložiska (Kasejovice, Bělčice, Smolotely, Horní Líšnice) byla hodnocena pouze v kategorii prognózních zdrojů a mají jen omezený ekonomický význam. Ani v historii významný jílovský revír se zbytkovými zásobami 7,5 t zlata v žilnících o kovnatosti 2,3 g/t není při současných vysokých cenách zlata ekonomicky zajímavý. V revíru Krásná Hora Milešov, který byl v minulosti významným zdrojem zlata a antimonu, nejsou na základě výsledků rozsáhlého báňského průzkumu ze druhé poloviny 20. století evidovány žádné geologické zásoby ani prognózní zdroje [8].

Celkový surovinový potenciál ložisek středočeské metalogenetické oblasti obsahuje cca 195 t zlata, tj, 51% z celkového potenciálu ČR.

V šumavské metalogenetické oblasti je situovaný historický revír Kašperské Hory, nově ověřovaný na přelomu 80. a 90. let vrtným a báňským způsobem. Zlatonosné zrudnění je žilného typu, uložené v pararulách a kvarcitech šumavského moldanubika. Nejvýznamnější rudní pásmo Zlatého potoka, situované v jižní části revíru o celkové délce 4 km a šířce 200-800 m, obsahuje několik pásem Au-křemenného zrudnění až několik metrů mocných, strmého až středního úklonu. Rudní pásmo menšího rozsahu je situované severně od města u Ždánova. Zlato převážně vysoké ryzosti je velmi jemnozrnné, provázené nízkým obsahem sulfidů (pyrit, arzenopyrit). Celkové zásoby a prognózní zdroje revíru o objemu 22 000 kt a průměrném obsahu zlata 5,6 g/t činí 123 t zlata [7], z toho báňsky prozkoumaný úsek na délku 250m ověřil 3 000 kt zásob o kovnatosti 9,3 g/t a celkovým obsahem 28 t zlata [1]. Laboratorní testy upravitelnosti rudy prokázaly vysokou výtěžnost zlata dynamickým kyanidovým louhováním (až 95%), výtěžnost flotační metodou a louhováním koncentrátu dosáhla cca 80%.

Obr. 5: Ložisko Kašperské hory, zlatonosná křemenná žíla ve štole Naděje - obsah zlata 20g/t. Foto: F. Tvrz

Hlavní rudní pásmo Zlatého potoka vedle zlatonosných rud obsahuje i wolframové rudy, tvořené impregnacemi scheelitu v ložních polohách rohovců. Byly ověřovány převážně vrtným způsobem, orientačně i báňský. Geologický průzkum vyhodnotil cca 4 500 kt zásob a prognózních zdrojů o průměrném obsahu 1% W s celkovým množstvím 45 000 t W [8]. Laboratorní výzkum upravitelnosti gravitačním způsobem prokázal výtěžnost 60 %, flotační metodou byla získána výtěžnost 83-9o% při obsahu W v koncentrátu cca 23%. Flotační metodou je úspěšně zpracovávána scheelitová ruda i na největším evropském ložisku W-rud Mittersill v Rakousku [5].

Kašperskohorský revír s rudami zlata a wolframu představuje naše nejvýznamnější rudní ložisko těžitelné podzemním způsobem, s hodnotou kovů cca 150 miliard Kč. Vzhledem k jeho rozlehlosti a předpokládanému způsobu těžby podzemním způsobem si celkové ověření zásob vyžádá rozsáhlý báňský průzkumný program. Přestože rudy zlata a wolframu mají odlišné úložní poměry, jsou společně situovány v hlavním rudním pásmu Zlatého potoka a jejich průzkum a těžbu bude nezbytné řešit komplexně. Převážná část revíru je situovaná v ochranném pásmu Šumavského národní parku. Ekologicky bezproblémová těžba v rakouském dolu Mittersill těsně při hranici Národního parku Vysoké Taury naznačuje možnost úspěšného řešení těžby a ochrany životního prostředí i pro šumavskou oblast [6].

Vedle ložisek kašperskohorského revíru byla v oblasti šumavské metalogenetické oblasti orientačně zkoumána i řada dalších ložisek (Hartmanice, Dolní Těšov, Křemelná), která byla převážně vyhodnocena v kategorii prognózních zdrojů. Celkový surovinový potenciál šumavské metalogenetické oblasti obsahuje cca 135 t zlata, tj. 35% z celkového potenciálu ČR, Ekonomický významné jsou i zásoby a prognózní zdroje rud wolframu (scheelit).

Obr. 6: Mapa Au-W revíru Kašperské hory [7].

Nejvýznamnějším ložiskem těženým ve 20. století s celkovou produkcí 5,8 t zlata je ložisko Roudný u Vlašimi. V roce 1928 byly při příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky raženy z roudenskéno zlata pamětní Svatoprokopské dukátové medaile (viz. obrázek na hlavní stránce - zdroj: zlaté-mince). Ložisko obsahuje zrudnění žilného až žilníkového charakteru, vázané na křížení regionálních tektonických zón v krystalinických horninách moldanubika. Od ostatních zlatonosných ložisek se odlišuje vyšším obsahem stříbra - převážně jemnozrnné zlato je přítomné ve formě elektra (s obsahem 32% Ag). Ze sulfidů je v křemen-karbonátové žilovině nejčastější pyrit a arzenopyrit. Hlavní zrudnění je vyvinuté ve formě šikmo uloženého tektonicky omezeného rudního sloupu o celkové mocnosti 2-20 m, průměrný obsah zlata v těžené rudě dosáhl 10,5 g/t. Těžba probíhala výběrovým způsobem do hloubky 420 m, Části ložiska s obsahy pod 3-4 g/t zůstaly nedotčené. Ruda byla zpracovávána gravitačním způsobem a kyanidovým louhováním. Na ložisku nejsou evidovány geologické zásoby, zbytkové zásoby po těžbě byly jako prognózní zdroje oceněny na 24,5 t zlata [6]. Jejich ověření si vyžádá vrtný průzkum z povrchu spolu s výzkumem technologie získávání zlata. Ložisko je situováno při západním okraji CHKO Blaník.

Ložiska obdobného typu, orientačně zkoumaná v oblasti jižních Čech (Písecko, Vodňansko) a jižní Moravy (Hory - Předín), byla hodnocena pouze v kategorii prognózních zdrojů (3,5 t zlata). Tento údaj však může být ovlivněn nízkým stupněm poznání těchto oblastí.

Rozsáhlý revír Zlaté Hory v jesenické oblasti je hlavním představitelem ložisek ložního typu s komplexními rudami Cu, Pb, Zn a převážně nízkými obsahy zlata (okolo 1 g/t). Tyto rudy polymetalického charakteru byly hlavním předmětem těžby ve druhé polovině 20. století. Vyšší obsahy zlata jsou vázané na tektonicky porušeně zóny nebo na křemenně žíly. V letech 1989-1994 byly na ložisku Zlaté Hory-západ v rámci ukončení těžby polymetalických rud selektivním způsobem těženy bohatší zásoby tzv. zlatého sloupu s obsahy 2,4 g/t zlata a 1,17% Zn - celkem bylo získáno 1184 kg zlata z flotačního koncentrátu. Několik tun zlata je obsaženo v hloubkovém pokračování tohoto „zlatého sloupu". Zbytkové zásoby po ukončení těžby polymetalických rud obsahovaly 7,9 t zlata [10]. Vzhledem k vyřazení ložiska Zlaté Hory-západ z celostátní evidence tu nejsou evidovány žádné geologické zásoby ani prognózní zdroje zlata [8].

Obr. 7: Zlato z ložiska Zlaté Hory-západ (skutečná velikost 6mm). Foto: F. Tvrz.

Ve stejné geologické jednotce situovaný andělohorský revír (Suchá Rudná) obsahuje zrudnění převážně vtroušeného charakteru s obsahy zlata 1,8-2,3 g/t. Prognózní zdroje jsou tu oceňovány na cca 14 t zlata [6], jejich ověření by si vyžádalo rozsáhlý průzkumný program. Celkový surovinový potenciál jesenické oblasti obsahuje 22 t zlata, tj. cca 6% z celkového potenciálu ČR.

ZÁVĚR

Přestože Česká republika vlastní až 380 tun zlata v geologických zásobách a prognózních zdrojích primárních ložisek - jedny z největších v Evropě, není zde žádný aktivní zlatodůl. Podle současné ceny zlata na světových trzích hodnota tohoto surovinového potenciálu dosahuje cca 400 miliard Kč. Jeho racionální využívání by při dobré environmentální kontrole umožnilo dlouhodobé zajištění domácí spotřeby zlata a přineslo nemalé finanční prostředky pro obce i stát. Průzkum žádného z dříve zkoumaných ložisek nebyl doveden do úrovně těžitelných zásob. Přijetí příslušné legislativy umožňující dokončení průzkumu a ověření technologií získávání zlata spolu se stanovením ekologicky únosných limitů představuje podmínky možného průmyslového využívání domácích ložisek zlata. Současné i výhledově vysoké ceny zlata umožňují aplikaci finančně náročných nejmodernějších těžebních a zpracovatelských metod, šetrných k životnímu prostředí. Významnou úlohou bude mít i poskytování objektivních informací prostřednictvím médií a osobním stykem představitelů průzkumných a těžařských společností s obyvateli příslušných obcí.

Využívání domácí surovinové základny zlata by přispělo k řešení současného nepříznivého ekonomického vývoje a nahrazení dosavadní politiky výdajových škrtů prorůstovým rozvojovým programem. Nová koncepce surovinové politiky zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a připravovaná novela Horního zákona k tomu dávají potřebné předpoklady. Zájem státu na využívání domácích surovinových zdrojů zlata by spolu s finančními přínosy do veřejných rozpočtů posílil úlohu environmentální kontroly průzkumu a těžby a tím i důvěru občanů.

Recenzoval: Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc.

LITERATURA

1. [1] HANSEN C., SCHNEIDER A., HARDV F. (1997): The Kasperske Hory Gold Deposit, Czech Republic - Symposium Europe 's Major Gold Deposits, Abstract volume, Newcastle.
2. [2] MAJERJ. (1991): Po kovonosných stezkách dějin Československa. - Hornická Příbram ve vědě a technice, 359, str, Příbram.
[3] MORÁVEK P, et al, (1985): Zhodnocení prognóz zlata v Českém masivu. - Geoindustria GMS, MS ČGS, Praha.
4. [4] MORÁVEK P. et al. (1991): Závěrečná zpráva Čelina - Psí hory. - Geoindustria GMS, MS ČGS, Praha.
5. [5] MORÁVEK P, (2011): Mittersill - rakouský rudný důl 21, století. - Minerální suroviny 1/2011, 12-15, Brno.
6. [6] MORÁVEK P., VANĚČEK M. (2010): Vyhodnocení významu zdrojů zlatých rud ČR v současných ekonomických podmínkách. - MS ČALG, Praha.
7. [7] PUNČOCHÁŘ M. et al. (1992): Závěrečná zpráva Kašperské Hory. - Geoindustria GMS, MS ČGS, Praha.
8. [8] STARÝ J. ed. (2011): Surovinové zdroje České republiky, Nerostné suroviny. - ČGS -Geofond Praha.
9. [9] STUDNIČNÝ I. et al. (1994): Závěrečná zpráva - Vacíkov. - GMS, MS ČGS, Praha.
10. [10] VANĚČEK M. (1992): Ložisková charakteristika a stav zásob polymetalických rud zlatohorského revíru. - Sborník přednášek z mezinárodní konference Zlatohorský rudní revír (minulost, současnost, budoucnost), 50-53, ČGS, Jeseník.